Z matrik, kronik, sčítacích operátů, dobových map, ze vzpomínek pamětníků i literatury jsem jako dílky puzzle poskládala střípky ze života našich předků z rodu Červíčků.
Tuto linii se mi podařilo vysledovat až do konce 17. století, kdy Červíčkové pobývali na Českobudějovicku. Pravnuk nejstaršího nám známého Červíčka, Ondřej, pak v 2. pol. 19. století vyměnil tradiční polní hospodaření za práci na železnici, a tím změnil jak profesní zaměření, tak i geografické zázemí Červíčků, kteří se přesunuli na Mladoboleslavsko.
Posledním Červíčkem, kterým tato linie vymřela po meči, byl Bohumil ml., muž, který za 2. sv. v. bojoval v odboji v Obraně národa, ve skupině gen. Bílého. Po zatčení byl několik let vězněn v koncentračních táborech, v lednu 1945 byl nacisty zastřelen. Po válce byl posmrtně vyznamenán prezidentem republiky, jeho jméno připomíná i jedna z ulic v jeho bydlišti, Benátkách nad Jizerou. Díky rodinnému i státnímu archivu jsem mohla alespoň částečně rekonstruovat tehdejší události a zachovat je i pro budoucí generace.
Zobrazit knihu